!!!Posun času!!!

27. října 2007 v 22:51 | Havran pírko:) |  Má neustálá filozofie:)
*V následujících hodinách nás čeká přechod z času letního na zimní!
V neděli ve tři hodiny posuneme ručíčku na dvojku, ona ručička nám tak dopřeje o hodinu delší den!*


Kolika z nás dělal letní čas problémy? Věřte, že zrovna nepodstatné množství tímto trpících lidí to není... Čas je teoreticky naším pánem! Řídí celý náš den, život. Tu se tvoří otázkách, co by bylo bez času? Ne, nešlo by to, je to nereálné... Co nám ale zimní čas přinese? Mě určitě větší pohodu... Mám ráda tmu. Brzy ráno vstávám, těším se, jak tmou budu procházet. Nutí mě to ke vzpomínce na rok předchozí! V té době jsem procházela kroměřížskými uličkami, na ulicích téměř žádní lidé, jen rozsvícené lucerny provázející chodce k dalším a dalším cílům... Těšívala jsem se na ta rána. Na rána, kdy jsem za poslechu Metallicy procházela jen v mikině (bunda mi moc nic neříká, moc mě ,,svazuje´´, celou zimu jsem tak přežila a doufám, že tuto to nebude jiné!:)) na němčinu či matiku, občas snad na češtinu... Přišla jsem, koupila si svou ranní kávu z automatu-zda se tomu tak dá říkat, odkráčela do části budovy, kde se nacházela má škola, sedla si to třídy nebo na chodbu... Všude byla jen tma, letmé světlo pouličních lamp zdůrazňovalo obrysy předmětů. Popíjela jsem kávu-eventuelně i uvařenou z domu, občas skládala slohovky, tu a tam poslouchala mp3 a tyto chvíle patřily k těm nejkrásnějším! Nikdy jsem nerozsvítila, mělo to prostě své kouzlo, nedokážu to popsat! Nejsem žádný romantik, ale tma-to je mé útočiště!
A nyní? Nyní cestuji dopravou do Zlína, také brzy putuji poměrně krátkou uličkou... Do budovy, v níž nenalézám prozatím ten klid. I když ta cesta je tu a tam i delší, má v sobě něco jiného! Netuším, co ve mně vyvolává tyto pocity! Že by to bylo tím, že u sebe nemám mp3? :) Tím to nejspíš nebude, nic již stejné nebude, ale vzpomínky jsou snad jediné co nás může hnát dál a jednou budeme zase vzpomínat na dobu předešlou. V tom dobrém, možná trochu trpce, ohlížet se ne v tak tragickém znění, v jakém ji prožíváme... Toť mé zamyšlení, které mohu rozšířit, avšak zde nebude pokračovat! Vytvářet si jej budu jak já, tak i Vy jen sami...



Přikládám pár fotografií z Kroměříže
......
Přes tento chodník jsem téměř denně přecházela, občas ve spěchu, jindy zamyšleně... Tu a tam jsem na něm ležela, když jsem uklouzla na náledí. :) Teď bych tam dokonce i ráda uklouzla opět-už by mi to nevadilo:D
........
Přes Velké náměstí jsem procházela také každý, nejen pracovní den. Také to tam v zimě klouzalo, ale mám na něj mnoho vzpomínek!
.........
A nyní přecházíme do Zlína na náměstí Míru, kde se sice nevyskytuji úplně tak často, ale není z ruky a daleko už vůbec ne! Asi 700m od něj se nacházím v pravidelných intervalech. Na něm jsem čekala na spolužáky před koncem roku! Přijížděli právě z Kroměříže, tak to alespoň není z ruky, ale pěkně to navazuje... :)
....
....
....
....
....
....
....
*Song, co jsem poslouchala při jedné z cest na AG... Ta vzpomínka mi uvízla v hlavě nejvíc. Nyní jste ho měli možnost poslechnout i Vy!*

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Honza Honza | Web | 25. října 2009 v 7:35 | Reagovat

http://presny-cas.aspone.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama