Únor 2008

Radujme se z maličkostí

29. února 2008 v 23:13 | Havran pírko:) |  Má neustálá filozofie:)
Jarní čas se blíží malými krůčky. Občas nás polechtá paprsky slunce a tak zavane vzpomínky pamatující na léto, dovolenou, dlouhé teplé večery a před nimi předcházející kvetoucí stromy, zpívající ptáky, hromadu včel a jiných brundibárů notně lozících nejen na nervy. Mnozí z nás se těchto dnů nemohou dočkat, ovšem je velká škoda, že nevidí, jak je dnešek krásný, kolik maličkostí ho dělá odlišným od ostatních. Kupříkladu dnešní datum může být zcela výjimečné, třeba jen kvůli tomu, že se zopakuje až za tři roky. Když mohou lidé pít, jako by to bylo naposled (dnes se dle statistiky vypije o 55 160 hl piva více), nepřijde mi v tom případě logické neprožít každý den jako by byl poslední. A teoreticky také je! Poslední den v pracovním týdnu, poslední den v měsíci únoru, pro studenty poslední den v příslušných ústavech před týdenní pauzou. A dokážete si představit, pro kolikero človíčku byl tento den hekticky, nudný či jiného rázu, ale místo abychom tu horší polovinu dne nechali za sebou, prošustrujeme (jak říká má babička:)) den celý.

RADUJME SE Z MALIČKOSTÍ…z ranního deštíku, vycházejícího slunce, zpěvu ptáků, oblíbené písně v éteru, šelestících kamínků pod nohama… A že jsem zakopla, spadla, zapomněla klíče, nesplnila své závazky? Jsme jen chybující lidé a opravdu to ovlivní celý náš život? To skutečně ne!

Ta neskutečná kopa...

24. února 2008 v 21:52 | Havran pírko:) |  Má neustálá filozofie:)
Jistě znáte ty večery, kdy by člověk nevěděl co… Jak říká má babička. Ano, i já měla jeden takový, ovšem v takové večery popadnu svého čtyřnohého přítele a vyrazím na procházku, poněvadž nejen ho neskutečně potěším. A tak jsem s tímto milým společníkem vyrazila do noci, i když na krátkou chvíli, neboť se před před týdnem účastnil menšího - většího zákroku pod narkózou. Povím Vám, že mě víc než okouzlil pohled na oblohu. Ne, že bych byla někdy romantik, ale vesmír, mě tak trochu víc přitahuje. Je tak záhadný… A ta kupa hvězd. Tu jsem nespatřila ani v létě, kdy se nalezne možnost pozorovat je až do východu slunce. Ten pohled byl opravdu nezapomenutelný a tak nemohu odolat a nepřidat pár obrázků, i když ne mého autorství…

14.2. - výročí

14. února 2008 v 23:04 | Havran pírko:) |  Osobnosti
14.2. - datum, jež pro téměř každého něco znamená. Převážná většina slaví tento den se svým protějškem a jiní zase vzpomínají. Vzpomínají, co se stalo. Některé věci zůstanou nepochopené, nedozvíme se proč se stali, k čemu byli dobré a naříkáme na onen osud, na jenž se odvoláme při svých vlastních chybách. Ale konečně již k věci, dnes je 18. výročí úmrtí Luďka Čajky. Možná, že některým jméno tohoto muže nic neřekne, ale jsem si jistá, že nejsem sama, více (nejen) fans zavzpomíná. Tato osobnost zůstala v srdcích mnoha lidí a myslím, že si to právem zaslouží, už pro úsilí, co vydala. Ono se pro sport musí hodně obětovat, aby měl smysl! Vložit do měj celou svou duši. Ovšem s tím občas obětuje vše, aniž bychom měli možnost si to uvědomit.

Jak byl mladý, jaké měl vyhlídky a možnosti, dnes by se dočkal 42 let! Je velmi velká škoda, že se o něm někteří nedoslechli či vůbec nevědí, kdo to byl a co namenal. Nemohu jinak, než o Luďkovi přiložit pár informací. Tato osobnost si to zaslouží!

______________________________

Luděk Čajka

3. 11. 1963 v Gottwaldově
zemřel 14. 2. 1990

  • Reprezentační dres oblékl osmapadesátkrát, držitel bronzové medaile (Vídeň 1857);
  • Začal hrát v Havířově, sehrál 297 ligových utkání a vstřelil 32 branek;
  • Vypadal jako student, nosil brýle;